Historie

Sbor dobrovolných hasičů ve Velešíně byl zřízen 15. srpna v roce 1877 panem Janem Františkem Koidlem. Stanovy zřízeného Dobrovolného spolku hasičského ze dne 13. srpna 1877 byly veleslavným c.k. místodržitelstvím v Praze dne 10. listopadu 1877 pod č.j. 633 60 schváleny a byly vydány tiskem v roce 1879.

Členové prvního výboru:

Adolf Klein
Jan Koidl 
Josef Pöschl
Václav MikyškaVítězslav Zátka
Karel Folberger
Jan Kamarýt
Jan Kouba
Josef Koidl
Martin Kozák
Jan K. Mikyška
Josef L. Pöschl
Jan Klein
Josef Hechtberger
Jan Kouba
Mikoláš Petr
Karel Klein
František Papír
František Ryneš
František Stehlík
Vojtěch Míka

Tito členové tvořili jádro založeného dobrovolného hasičského spolku, o jejich činnosti v roce založení nejsou nikde žádné záznamy. Se zápisy a další činností se shledáváme až v následujících letech.
      Cvičitelem sboru byl Rudolf Schreiner a sbor měl v roce 1877 31 členů činných a 28 přispívajících. Na schůzi hasičského spolku 26. dubna 1878 bylo usneseno vzhledem k výdajům požádati okolní obce, aby přihlášením se za přispívající členy pomohly spolku ve finančních nesnázích.
Na tuto výzvu se přihlásily následující obce:

Chodeč – radní Josef Mráz
Holkov – radní Josef Jirka
Markvartice – starosta Matěj Přibil
Lhotka – zástupce František Lexa
Bory – zástupce Vojtěch Švec
Prostřední Svince – starosta Josef Matějka
s příspěvkem 3 zl. ročně
s příspěvkem 4 zl. ročně
s příspěvkem 5 zl. ročně
s příspěvkem 2 zl. ročně
s příspěvkem 2 zl. ročně
s příspěvkem 5 zl. ročně

Tato ujednání jsou jednotlivě a podrobně sepsána se zástupci jmenovaných obcí a mohla býti zrušena písemnou 1/4 letní výpovědí. Sjednaný příspěvek obcemi musel být též napřed zapraven.
Slavná obec Velešínská dala spolku následující hasičské náčiní:

Stříkačky vozové
Ruční stříkačky
Trubice výtokové
Trubice ústní
Hadice tlakové
Plátěné košíky na vodu
Háky
Držadla hadic
2 ks
8 ks
3 ks
2 ks
42 m
28 ks
5 ks
3 ks

Hasičský spolek v roce 1877 a 1878 objednal a zakoupil:

Hadice savé
Hadice tlakové
Žebříky do oken
Žebříky na střechu
Žebříky obyčejné okované
Žebříky obyčejné okované s podpěrami
Žebřík obyčejný neokovaný
Lucerna velká signální
Lucerny lezecké
Krumpáč
Lopata
Přilby kožené
Pasy konopné s karabinami pro lezce
Pasy kožené s krumpáči
Pasy kožené s pantovniceni (sekyrami)
Sekery lezecké s koženou pochvou
Smyčky s karabinami (po 17 m délky)
Signální trubky „F“ se šňůrami
Píšťalky se šňůrami
Kniha pokladní a na protokoly
Spolkové razítko
Návěstní dřevěné tabulky
4 m
32 m
2 ks
4 ks
4 ks
2 ks
1 ks
1 ks
6 ks
1 ks
1 ks
40 ks
12 ks
3 ks
3 ks
12 ks
12 ks
2 ks
38 ks
2 ks
1 ks
3 ks

Dále obdržel hasičský spolek v ten čas darem:

Stříkačku
Trubice výtoková
Trubice ústní
Šroubovací klíče
Hadice savé
Hadice tlakové
Hadice k ústí otvoru stříkačky
1 ks
1 ks
1 ks
7 ks
3,8 m
16 m
2 m

 Dne 19.června 1878 obdržel hasičský spolek od hraběte Buquoye na zakoupení hasičského náčiní 50 zlatých rýnské měny a 26. dubna 1879 od císaře 60 zlatých r.m.
      To je stručný výčet materiálního vybavení, se kterým vstupoval dobrovolný spolek hasičský do povědomí občanů ve Velešíně a okolí.

    Zakládání hasičských spolků mělo v období rakousko-uherské monarchie vedle činnosti ochranné též velký národně uvědomovací charakter. Shromažďování a cvičení hasičů se stávala místem, kde se lidé nejen připravovali k boji proti požárům, ale kde byl rozvíjen národní život, zvyšovala se vzdělanost a osvěta mezi obyčejnými lidmi.
    Na schůzi 10. května 1879 bylo usneseno, aby spolek přistoupil k jihozápadní župě hasičské se sídlem v Horažďovicích a 12. března 1880 bylo projednáno toto přijetí spolku s ročním příspěvkem v částce 4 zl. a usneseno podat žádost obci o zapravení tohoto příspěvku.
    V roce 1883 byla podána žádost o vydání požárního řádu pro obec Velešín a zakoupení nové stříkačky. Požadavek na vydání požárního řádu se objevuje v zápisech let 1886,1888, v roce 1889 hrozí rozpadnutí hasičského spolku, je dán 2 měsíční odklad na rozpuštění. V roce 1890 a 1891 opět hrozí rozpadnutí spolku. Tehdejší velešínský lékař MUDr. Marek jedná a apeluje na tehdejší členy výboru, aby vydrželi do konce roku 1891. Zmíněný lékař zemřel roku 1892, jeho zásluhou však hasičský spolek přežil, a v roce 1893 na konaném sokolském sletu v Č. Budějovicích se zúčastnilo 6 členů hasičského spolku.
    V roce 1895 byla založena spolková knihovna se základem 20 svazků, velitel br. Pöschl daroval 10 svazků. Všechny knihy svázal člen hasičského spolku br. František Dychtl. Stále se jevil nedostatek finančních prostředků, 23. února 1894 oznamuje purkmistrovský úřad ve Velešíně, že hasičský spolek obdrží z obecní pokladny 10 zl.
    V roce 1895 byl požádán nový lékař, MUDr. Siegfried Löwenstein, aby přistoupil k hasičskému spolku jako spolkový lékař. V témže roce provedl přednášku o první pomoci a o náhlém onemocnění.
    10. května 1896 vznikl požár stodol ve Velešíně, přitom byly uhájeny domy č. 34, 26, 28, 37, 41 a 98. Byla podána žádost o příspěvek pojišťovně Slavii. Hasičskému sboru byla bankou Slavia zapůjčena čtyřkolová stříkačka. O tom, jak těžce si opatřoval hasičský spolek peníze, svědčí záznam z roku 1899, kdy byl obecním zastupitelstvem zakoupen nový savec 4m dlouhý a dále přípis obce ze 13.8. o udělení podpory 50 zl. na zakoupení nových hadic.
    V roce 1905 se konala Matiční slavnost v Č.Budějovicích za účasti všech hasičských sborů I. župy na českém jihu – č. 26. V roce 1906 došel přípis od c.k. okresního hejtmanství ohledně udílení čestných medailí za 25 let činnosti.
Čestné medaile předány následujícím členům: Jan L.Pöschl, František Papír, Jan Koidl, Jan Klein, František Stehlík, Vojtěch Míka, Josef Hechtberger, Václav Hamerník, František Foitl, J.K. Mikyška, Karel Klein, František Ryneš, Jan Kouba, Josef Nehyba.

    To je první písemná zpráva o ocenění dobrovolné a nezištné práce členů dobrovolného hasičského spolku ve Velešíně. Z uvedených čtrnácti odměněných členů bylo jedenáct zakládajících.
    V té době se také zakládaly podpůrné pokladny pro starší nemajetné členy hasičských sborů. Členem tehdejší podpůrné pokladny byl i hasičský sbor ve Velešíně. Dlouholetý člen p. František Stehlík obdržel od podpůrné pokladny zemské hasičské jednoty za rok 1904 a 1905 po 30 K tehdejší měny.

29.března 1908 na valné hromadě došlo k rozpuštění hasičského spolku, když se funkce starosty vzdal p. Jan Kouba, velitel Václav Hamerník a pak všichni přítomní. Na popud starosty obce, Františka Ryneše, se konala nová valná hromada 11.května 1908, za účasti 30 členů a protektora sboru. Byly provedeny nové volby hlasovacími lístky. Byli zvoleni:

starosta sboru
velitelem sboru
podvelitelem sboru
František Špaček
Josef Kohout
František Dychtl
27 hlasů
24 hlasů
28 hlasů

    Další členové výboru a funkcionáři byli již zvoleni aklamací. Následně se činnost spolku opět rozběhla. V roce 1909 je zaznamenáno 6 cvičení a sbor zasahoval u 6 požárů. V témže roce došlo k výměně starosty a velitele sboru. Rovněž byla podána žádost knížecí a hraběcí správě o darování dříví na pořízení leziště. Správa panství poslala 40 korun. Leziště však postaveno nebylo.
    V roce 1910 poslal kníže Adolf Schwarzenberg 50 K na zakoupení hasičského náčiní. Banka Slavie v Praze zaslala 30 K za požární hájení.

    První světová válka zasáhla také do činnosti hasičského spolku, řada činných členů padla na válečném poli.
Následující členové se již domů nevrátili:

František Papír
Václav Němec
Jan Petr
František Šrámek
Adolf Mika

  Na doplnění chybějících členů byla v roce 1917 založena jinošská družina složená ze 17 letých hochů:
Josef Písek, Jan Štefl, Josef Deml, Jan Bobr, Jan Matoušek, Jan Kočer.
    V roce 1919 bylo zřízeno ve Velešíně jednatelství Hasičské pojišťovny – jednatelem byl František Koidl.
    Roku 1922 podle nařízení Zemské hasičské jednoty byla zřízena Samaritánská stráž, která byla součástí činnosti hasičských sborů. Účelem bylo při eventuelním zranění u požáru poskytovat první pomoc.
V témže roce proběhly volby funkcionářů:

starosta:
velitel:
náměstek velitele:
členové výboru:
  

 

 

náhradníci:

revizoři:

praporečníci:

  Jan Kamarýt
  Jan Štefl
  František Koidl
  Jan Kouba
  Jan Klein
  František Foitl
  Jan Hans
  Petr Kotal
  František Zárub
  Vojtěch Bartůšek
  František Urestchläger
  František Klíma
  František Kvasnička
  František Foitl
  Jan Mertl
  Josef Němec
  František Foitl
Poprvé bylo uloženo v místní záložně 3 800 Kč.
    V roce 1924 byla koupena kombinovaná čtyřkolová motorová stříkačka za 55 000 Kč od fy. Štěpánek. Měla pístové čerpadlo s možností ručního pohonu. Pro přepravu bylo zapotřebí koňského potahu. 10. srpna 1924 byla slavnostně předána. Garantem splácení byla obec Velešín. Protože nová stříkačka vážila téměř 2 tuny, byl zřízen druhý vjezd do tehdejší hasičské kolny. Tím se stala průjezdnou. Na uzavření byla použita roleta. Se zmíněnou stříkačkou byly asi problémy, lze to vysledovat z rozpisů, kdo a kdy zapůjčí koně na odtažení stříkačky na místo požáru. Okolním obcím bylo dáno na vědomí, že v případě požáru v jejich katastru si musí poslat koně pro stříkačku.    Člen tehdejšího výboru Petr Kotal navrhoval v roce 1926 zakoupení automobilové stříkačky, nebo agregátu na dvou kolech s odstředivým čerpadlem a spalovacím motorem (STRATÍLEK). Tyto na svou dobu moderní stříkačky se začínaly vyrábět. Stávající stříkačku navrhl prodat do Netřebic, kde se v té době uvažovalo o založení hasičského sboru.    Rovněž se objevila zpráva, že ve středu obce je nedostatek vody a bylo navrženo zřízení jímky a hydrantu u dolní kašny.    V roce 1936 se objevil návrh na zakoupení vhodného podvozku od auta, na který by se namontovala kombinovaná stříkačka. Autorem návrhu byl Petr Kotal a Josef Doucha. K uskutečnění návrhu nedošlo, a sbor za stříkačku stále dlužil 21.848 Kč. Dluh byl splacen roku 1942.

    Po obsazení „Sudet“ v roce 1938 byla do Velešína předána dvoukolová motorová stříkačka a šestimístný automobil „Praga“. Tato výzbroj byla majetkem českého hasičského sboru z Č.Krumlova a byla ve Velešíně uložena po celou dobu II. světové války.
    Po obsazení zbývajícího území Čecha Moravy následujícího roku došlo k reorganizaci požárních sborů, byly vydány nové stanovy, župní řízení bylo nahrazeno Okresními Hasičskými Jednotami.
    V roce 1940 byl vznesen požadavek tehdejší továrny ve Velešíně na zapůjčení části výzbroje a spolupráci s hasičským sborem ve Velešíně. Bylo zapůjčeno 100 m hadic a ruční stříkačka na dobu neurčitou.
    V roce 1941 byl proveden rozsáhlý nábor členů – přihlásilo se 34 nových, z nichž řada zajišťovala požární bezpečnost provozu továrny. V témže roce byly nařízeny požární hlídky pro obec. Bylo jmenováno 60 činných členů. Požární sbor měl 75 členů činných a 36 přispívajících, celkem tedy 111 členů. Výnosem tehdejšího ministerstva vnitra ze 6.12.1941 zakazuje se provádění voleb hasičských činovníků, veškerý hasičský majetek se odevzdá obcím a dosavadní činovníci musí své funkce zastávat dále.
    Dalším nařízením z roku 1943 přejímá stávající velitel odpovědnost za vedení sboru.Tím přejímá veškerou agendu. Skoro nic se z té doby nezachovalo.

    Osvobození naší vlasti od nacistické okupace vytvořilo všechny předpoklady pro nový rozmach hasičské práce. Po šestileté okupaci se znovu začala rozvíjet činnost hasičského sboru po všech stránkách. Už 31. května 1945 se konala první členská schůze, na které byla projednána nejnutnější opatření a určeno datum valné hromady na den 29. června. Na valné hromadě byl zvolen starostou Petr Kotal, velitelem Karel Hujsl a další funkcionáři. Snahou nového vedení bylo získat požární automobil. To se nakonec podařilo a do Velešína byl získán automobil „Hudson“. V roce 1955 byl nahrazen Fordem a ten nahradila Tatra 805.

    V roce 1947 se konala slavnost k 70. výročí SDH, kde byla svěcena stříkačka, ale nepodařilo se vypátrat, jaká. Rovněž se v záznamech o stavbě kulturního domu ve Velešíně objevuje zmínka o umístění hasičské klubovny do budovy.     V roce 1949 byla darována motorová stříkačka a 800 m hadic tehdejší továrnou „Jikov“ hasičskému sboru ve Velešíně. Další slavnost 6. září 1953 byla spojena s předáním nové motorové stříkačky „DS 16“.     V roce 1954 byla rozebrána a dána do šrotu stará kombinovaná stříkačka z roku 1924, podvozek byl darován místnímu JZD. V roce 1957 byla ve Velešíně poprvé konána 30. června okresní soutěž požárních družstev a byla spojena s oslavou 80 let trvání sboru. V témže roce byl do Velešína předán jeden z prvních hasičských automobilů – Tatra 805, vybavený přenosnou motorovou stříkačkou PS 8 a další výbavou. Tento automobil byl ve Velešíně do roku 1982, kdy byl předán do Rožmitálu na Šumavě.
    Další okresní soutěž se konala 11.června 1961 za účasti 18 družstev. Tehdy bylo přítomno 359 hasičů a hostů. V témže roce bylo zřízeno ústřední požární učiliště v Bílých Poličanech, jehož frekventanty máme i ve Velešíně. Mezi prvními byl i Václav Janda.
    Slavnost 90 let založení požárního sboru ve Velešíně se konala 25. června 1967. K tomuto výročí byla pořízena kopie historického praporu hasičského sboru podle zbytků původního praporu. Byl zhotoven v dílně uměleckého vyšívání v Č.Budějovicích, kde pracovala p. Věra Jandová. Za zhotovení bylo zaplaceno z pokladny SDH 1596 Kčs, na zhotovení praporu přispěl KNV Velešín částkou 1.000 Kčs. Pátráním po původním praporu bylo zjištěno, že ho zemřelý velitel sboru František Dychtl schoval do plechové roury na půdě domu, kde bydlel a tam byl také nalezen úplně ztrouchnivělý.
    Byla znovu uskutečněna výstava hasičských písemností v budově staré školy. Na slavnosti bylo 14 sborů z okolí. Na náměstí byla výstava požární techniky od nejstarší ruční stříkačky až po nejnovější požární automobil.
    V roce 1970 absolvovali v Č.Krumlově 3 denní kurs radiostanic členové: Stanislav Bláha, Jan Papoušek, Adolf Klein, Uretschläger ml. a následně byly předány do Velešína 2 radiostanice. Také byl předán vysouvací žebřík s dosahem 18 m.     V jubilejním roce 100 výročí založení byly konány 1. října 1977 oslavy pod dojmem náhlého úmrtí starosty hasičů- Karla Layera.
    V roce 1978 obdržel sbor medaili „Za zásluhy“. 18. března 1982 byl předán do užívání SDH Velešín Nový požární automobil „Avie 30 DA“. Předáním nového automobilu se znovu rozběhla činnost sportovního družstva hasičů. Družstvo se účastnilo většiny soutěží okresu i v okolí. Od roku 1985 byl činný kroužek mladých požárníků, který vede František Netočný ml.
    Oslavě 110 výročí založení sboru předcházela výměna vrat zbrojnice. Původní lví znak na nová vrata namaloval pan Alois Hujsl. V budově č.p. 88 (U Pávalů), kde měli hasiči svou klubovnu, proběhla výměna oken, vchodových dveří a byla obnovena omítka. Veškeré práce provedli zdarma členové hasičského sboru a materiál zaplatila obec. Samotná oslava proběhla 11. září a účastnilo se jí 60 členů a 30 hostů. Následující den proběhla na parkovišti „Jihostroje“ sportovní soutěž s účastí 19 družstev.
    Následujícího roku byla do Velešína dodána cisterna CAS 25 Škoda 706. Nebylo jí však kde zaparkovat. O vytápěné garáži se nám mohlo jenom zdát. Návrh na společnou zbrojnici s Jihostrojem neprošel. Vznikl tak nový tlak na obec, aby zařadila do plánu výstavbu obecní zbrojnice. Cisterna byla umístněna na teletníku, kde v zimním období byla bez vody.
    Politické změny z konce roku 1989 znamenaly uvolnění veškeré činnosti hasičů. Vrátili jsme se k názvu „Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska a předseda základní organizace byl opět starostou SDH. Po následných komunálních volbách bylo opět jednáno se starostou Velešína, Zdeňkem Rynešem o nové hasičské zbrojnici. Uvažováno bylo o adaptaci bývalé-nedokončené kovárny, (nyní cukrárna Moka). Objekt byl však malý a neměl pozemek na rozšíření. Jednáno bylo o několika dalších, žádný z nich však nevyhovoval požadavkům, včetně vhodné možnosti výjezdu na komunikace.
    5.10. 1991 se konalo společné cvičení některých hasičských sborů okresu. Velešín zasahoval na Česlorakouské hranici v Cetvinách na řece Malši spolu s rakouskými hasičskými sbory. V témže roce hasiči z Freistadtu předvedli své vybavení na shromáždění velitelů Krumlovska.
    V roce 1991 došlo k jednání o využití zrušeného výměníku tepla v sídlišti a jeho adaptaci na hasičskou zbrojnici. Budova s půdorysem 13 x 17 m je dostatečně velká. OÚ v Č. Krumlově záměr odsouhlasil. Projekt vypracoval pan František Kaifer, bylo provedeno výběrové řízení z 5 firem. Stavební povolení bylo vydáno 13. července 1993, adaptaci provedla firma „Premstav“ za stavebního dozoru Jana Fliegra. Kolaudace byla provedena 1. prosince téhož roku, čili během pěti měsíců byla předána do užívání. Náklady na přestavbu činily cca 400.000 Kč. Slavnostní předání bylo provedeno při valné hromadě SDH 12. prosince 1993 za účasti OÚ Č. Krumlov JUDr. Mikeše, mj. Pavla Vejvary-ředitele OS, Jana Vitka – velitele OS SDH, starosty obce ing. Josefa Valacha a dalších hostů. Užívání nové hasičské zbrojnice dalo podnět k obnovení činnosti žákovského družstva mladých hasičů. 29. července 1993 náhle zemřel velitel sboru Jan Papoušek. Novým velitelem byl navržen a na valné hromadě schválen František netočný ml.
    Na přelomu roku 1993 a 94 došlo k přestěhování veškerého hasičského materiálu do nové zbrojnice s tím, že nepotřebný byl vyřazen. Dále byl sestaven seznam členů zásahového družstva a pan Hoda zhotovil nový, aktualizovaný seznam členů SDH Velešín. Pro zajištění fungování zásahového družstva byl dán návrh na pořízení radiostanic.
    Členská základna roku 1995 činila 88 mužů a 7 žen. Mnoho členů je však vyššího věku a je nutné omlazení. Věkový průměr je 57 let. Do družstva mladých hasičů, vedeného p. Vlažným a Hodou je přihlášeno 16 dětí, z toho 12 chodí pravidelně a družstvo je zapojeno do celostátní hry Plamen.
    V roce 1996 se rozšiřuje činnost zásahové jednotky. K 9 výjezdům k požárům se přidalo 3x čerpání vody ze zatopených prostorů.
    Následujícího roku začaly přípravy na oslavu 120 let založení sboru. MěÚ na oslavy věnoval hasičům 6000 Kč. Byly koupeny tři poháry a 36 pamětních medailí. Soutěže se účastnilo 5 družstev mužů a naši žáci. Naše dvě družstva obsadila 2. a 3. místo. Pro všechny soutěžící byl připraven guláš k posilnění. V závěru roku proběhla volba nového výboru :

starosta sboru:
místo starosta:
velitel:
zástupce velitele:
jednatel:
referent MTZ:
pokladník:
referent mládeže:
revizoři:
kronikář:
  Pašek Jiří
  Fišer Václav
  Netočný František ml.
  Žlunka Jan ml.
  Sysel Václav
  Klein Adolf
  Hoda Jiří
  Vlažný Milan
  Legát František
  Tröster Bohuslav
  Valeš Josef.
  Bláha Stanislav

    Zásahová jednotka zasahovala u dvou požárů, jednoho čerpání vody a tří technických pomocí.
    Následujícího roku výbor zkusil připravit především pro starší členy zájezd na Jindřichohradecko. Pro malý zájem se však neuskutečnil. Bylo navrženo, aby každé první úterý v měsíci se konalo cvičení sportovního a také zásahového družstva. To vše pro zavedení jasných pravidel a hlavně proto, aby se nikdo nemohl vymlouvat, že o cvičení nevěděl. Okrskové soutěže 23. května 1998 ve Skřidlech se jako hosté účastnilo družstvo z Rakouska. Předvedli nám jejich způsob cvičení, které nám připadalo trochu komické. Udělali svůj požární útok s nasáním vody, ale to jim trvalo více než 5 minut. Na valné hromadě 11.12. 1998 byl do funkce preventisty doplněn Charvát Vlastimil a na místo odstoupivšího jednatele zvolen Matys František. Dále byli přítomní informováni o zařazení Velešínské zásahové jednotky jako JPO2 v rámci plošného pokrytí. Rovněž byla zapojena siréna na věži u radnice na dálkové ovládání z dispečinku v Č. Krumlově, to pro výrazné urychlení výjezdů. Navíc byly třem strojníkům předány pagery pro doručení informace o výjezdu. Ty se však později ukázaly jako málo spolehlivé a neefektivní.
    V roce 2003 byl zpracován projekt na sedlovou střechu na hasičské zbrojnici a od listopadu do konce roku provedla vybraná firma zhotovení střechy, probourání stropu a zhotovení věžičky pro sušení hadic uvnitř objektu budovy.
    V následujících letech se rozvíjela činnost mladých hasičů a rovněž zásahová jednotka získávala postupně několik mladších členů, a hlavně zkušenosti. Také se nám postupně daří pořizování vybavení a zajištění pro členy zásahovky. Povodně v roce 2002 dobře prověřily připravenost, souhru a součinnost všech jednotek. Ukázala se potřeba pořídit vybavení a vycvičit členy i pro tyto případy. Vedle zásahů u požárů přibývá množství dalších činností, jako jsou technické pomoci, zásahy při živelních pohromách jako jsou povodně, záplavy sněhu a zkušenost z letošního roku, kdy silný vítr likvidoval na co narazil.

Autor: Milan Vlažný st.