Sbor dobrovolných hasičů ve Velešíně byl zřízen 15. srpna v roce 1877 panem Janem Františkem Koidlem. Stanovy zřízeného Dobrovolného spolku hasičského ze dne 13. srpna 1877 byly veleslavným c.k. místodržitelstvím v Praze dne 10. listopadu 1877 pod č.j. 633 60 schváleny a byly vydány tiskem v roce 1879.
Členové prvního výboru:
Adolf Klein Jan Koidl Josef Pöschl Václav MikyškaVítězslav Zátka Karel Folberger Jan Kamarýt Jan Kouba Josef Koidl Martin Kozák Jan K. Mikyška Josef L. Pöschl Jan Klein Josef Hechtberger Jan Kouba Mikoláš Petr Karel Klein František Papír František Ryneš František Stehlík Vojtěch Míka |
Tito členové tvořili jádro založeného dobrovolného hasičského spolku, o jejich činnosti v roce založení nejsou nikde žádné záznamy. Se zápisy a další činností se shledáváme až v následujících letech.
Cvičitelem sboru byl Rudolf Schreiner a sbor měl v roce 1877 31 členů činných a 28 přispívajících. Na schůzi hasičského spolku 26. dubna 1878 bylo usneseno vzhledem k výdajům požádati okolní obce, aby přihlášením se za přispívající členy pomohly spolku ve finančních nesnázích.
Na tuto výzvu se přihlásily následující obce:
Chodeč – radní Josef Mráz Holkov – radní Josef Jirka Markvartice – starosta Matěj Přibil Lhotka – zástupce František Lexa Bory – zástupce Vojtěch Švec Prostřední Svince – starosta Josef Matějka |
s příspěvkem 3 zl. ročně s příspěvkem 4 zl. ročně s příspěvkem 5 zl. ročně s příspěvkem 2 zl. ročně s příspěvkem 2 zl. ročně s příspěvkem 5 zl. ročně |
Tato ujednání jsou jednotlivě a podrobně sepsána se zástupci jmenovaných obcí a mohla býti zrušena písemnou 1/4 letní výpovědí. Sjednaný příspěvek obcemi musel být též napřed zapraven.
Slavná obec Velešínská dala spolku následující hasičské náčiní:
Stříkačky vozové Ruční stříkačky Trubice výtokové Trubice ústní Hadice tlakové Plátěné košíky na vodu Háky Držadla hadic |
2 ks 8 ks 3 ks 2 ks 42 m 28 ks 5 ks 3 ks |
Hasičský spolek v roce 1877 a 1878 objednal a zakoupil:
Hadice savé Hadice tlakové Žebříky do oken Žebříky na střechu Žebříky obyčejné okované Žebříky obyčejné okované s podpěrami Žebřík obyčejný neokovaný Lucerna velká signální Lucerny lezecké Krumpáč Lopata Přilby kožené Pasy konopné s karabinami pro lezce Pasy kožené s krumpáči Pasy kožené s pantovniceni (sekyrami) Sekery lezecké s koženou pochvou Smyčky s karabinami (po 17 m délky) Signální trubky „F“ se šňůrami Píšťalky se šňůrami Kniha pokladní a na protokoly Spolkové razítko Návěstní dřevěné tabulky |
4 m 32 m 2 ks 4 ks 4 ks 2 ks 1 ks 1 ks 6 ks 1 ks 1 ks 40 ks 12 ks 3 ks 3 ks 12 ks 12 ks 2 ks 38 ks 2 ks 1 ks 3 ks |
Dále obdržel hasičský spolek v ten čas darem:
Stříkačku Trubice výtoková Trubice ústní Šroubovací klíče Hadice savé Hadice tlakové Hadice k ústí otvoru stříkačky |
1 ks 1 ks 1 ks 7 ks 3,8 m 16 m 2 m |
Dne 19.června 1878 obdržel hasičský spolek od hraběte Buquoye na zakoupení hasičského náčiní 50 zlatých rýnské měny a 26. dubna 1879 od císaře 60 zlatých r.m.
To je stručný výčet materiálního vybavení, se kterým vstupoval dobrovolný spolek hasičský do povědomí občanů ve Velešíně a okolí.
Zakládání hasičských spolků mělo v období rakousko-uherské monarchie vedle činnosti ochranné též velký národně uvědomovací charakter. Shromažďování a cvičení hasičů se stávala místem, kde se lidé nejen připravovali k boji proti požárům, ale kde byl rozvíjen národní život, zvyšovala se vzdělanost a osvěta mezi obyčejnými lidmi.
Na schůzi 10. května 1879 bylo usneseno, aby spolek přistoupil k jihozápadní župě hasičské se sídlem v Horažďovicích a 12. března 1880 bylo projednáno toto přijetí spolku s ročním příspěvkem v částce 4 zl. a usneseno podat žádost obci o zapravení tohoto příspěvku.
V roce 1883 byla podána žádost o vydání požárního řádu pro obec Velešín a zakoupení nové stříkačky. Požadavek na vydání požárního řádu se objevuje v zápisech let 1886,1888, v roce 1889 hrozí rozpadnutí hasičského spolku, je dán 2 měsíční odklad na rozpuštění. V roce 1890 a 1891 opět hrozí rozpadnutí spolku. Tehdejší velešínský lékař MUDr. Marek jedná a apeluje na tehdejší členy výboru, aby vydrželi do konce roku 1891. Zmíněný lékař zemřel roku 1892, jeho zásluhou však hasičský spolek přežil, a v roce 1893 na konaném sokolském sletu v Č. Budějovicích se zúčastnilo 6 členů hasičského spolku.
V roce 1895 byla založena spolková knihovna se základem 20 svazků, velitel br. Pöschl daroval 10 svazků. Všechny knihy svázal člen hasičského spolku br. František Dychtl. Stále se jevil nedostatek finančních prostředků, 23. února 1894 oznamuje purkmistrovský úřad ve Velešíně, že hasičský spolek obdrží z obecní pokladny 10 zl.
V roce 1895 byl požádán nový lékař, MUDr. Siegfried Löwenstein, aby přistoupil k hasičskému spolku jako spolkový lékař. V témže roce provedl přednášku o první pomoci a o náhlém onemocnění.
10. května 1896 vznikl požár stodol ve Velešíně, přitom byly uhájeny domy č. 34, 26, 28, 37, 41 a 98. Byla podána žádost o příspěvek pojišťovně Slavii. Hasičskému sboru byla bankou Slavia zapůjčena čtyřkolová stříkačka. O tom, jak těžce si opatřoval hasičský spolek peníze, svědčí záznam z roku 1899, kdy byl obecním zastupitelstvem zakoupen nový savec 4m dlouhý a dále přípis obce ze 13.8. o udělení podpory 50 zl. na zakoupení nových hadic.
V roce 1905 se konala Matiční slavnost v Č.Budějovicích za účasti všech hasičských sborů I. župy na českém jihu – č. 26. V roce 1906 došel přípis od c.k. okresního hejtmanství ohledně udílení čestných medailí za 25 let činnosti.
Čestné medaile předány následujícím členům: Jan L.Pöschl, František Papír, Jan Koidl, Jan Klein, František Stehlík, Vojtěch Míka, Josef Hechtberger, Václav Hamerník, František Foitl, J.K. Mikyška, Karel Klein, František Ryneš, Jan Kouba, Josef Nehyba.
To je první písemná zpráva o ocenění dobrovolné a nezištné práce členů dobrovolného hasičského spolku ve Velešíně. Z uvedených čtrnácti odměněných členů bylo jedenáct zakládajících.
V té době se také zakládaly podpůrné pokladny pro starší nemajetné členy hasičských sborů. Členem tehdejší podpůrné pokladny byl i hasičský sbor ve Velešíně. Dlouholetý člen p. František Stehlík obdržel od podpůrné pokladny zemské hasičské jednoty za rok 1904 a 1905 po 30 K tehdejší měny.
29.března 1908 na valné hromadě došlo k rozpuštění hasičského spolku, když se funkce starosty vzdal p. Jan Kouba, velitel Václav Hamerník a pak všichni přítomní. Na popud starosty obce, Františka Ryneše, se konala nová valná hromada 11.května 1908, za účasti 30 členů a protektora sboru. Byly provedeny nové volby hlasovacími lístky. Byli zvoleni:
starosta sboru velitelem sboru podvelitelem sboru |
František Špaček Josef Kohout František Dychtl |
27 hlasů 24 hlasů 28 hlasů |
Další členové výboru a funkcionáři byli již zvoleni aklamací. Následně se činnost spolku opět rozběhla. V roce 1909 je zaznamenáno 6 cvičení a sbor zasahoval u 6 požárů. V témže roce došlo k výměně starosty a velitele sboru. Rovněž byla podána žádost knížecí a hraběcí správě o darování dříví na pořízení leziště. Správa panství poslala 40 korun. Leziště však postaveno nebylo.
V roce 1910 poslal kníže Adolf Schwarzenberg 50 K na zakoupení hasičského náčiní. Banka Slavie v Praze zaslala 30 K za požární hájení.
První světová válka zasáhla také do činnosti hasičského spolku, řada činných členů padla na válečném poli.
Následující členové se již domů nevrátili:
František Papír Václav Němec Jan Petr František Šrámek Adolf Mika |
Na doplnění chybějících členů byla v roce 1917 založena jinošská družina složená ze 17 letých hochů:
Josef Písek, Jan Štefl, Josef Deml, Jan Bobr, Jan Matoušek, Jan Kočer.
V roce 1919 bylo zřízeno ve Velešíně jednatelství Hasičské pojišťovny – jednatelem byl František Koidl.
Roku 1922 podle nařízení Zemské hasičské jednoty byla zřízena Samaritánská stráž, která byla součástí činnosti hasičských sborů. Účelem bylo při eventuelním zranění u požáru poskytovat první pomoc.
V témže roce proběhly volby funkcionářů:
starosta: velitel: náměstek velitele: členové výboru:
náhradníci: revizoři: praporečníci: |
Jan Kamarýt Jan Štefl František Koidl Jan Kouba Jan Klein František Foitl Jan Hans Petr Kotal František Zárub Vojtěch Bartůšek František Urestchläger František Klíma František Kvasnička František Foitl Jan Mertl Josef Němec František Foitl |
Poprvé bylo uloženo v místní záložně 3 800 Kč. V roce 1924 byla koupena kombinovaná čtyřkolová motorová stříkačka za 55 000 Kč od fy. Štěpánek. Měla pístové čerpadlo s možností ručního pohonu. Pro přepravu bylo zapotřebí koňského potahu. 10. srpna 1924 byla slavnostně předána. Garantem splácení byla obec Velešín. Protože nová stříkačka vážila téměř 2 tuny, byl zřízen druhý vjezd do tehdejší hasičské kolny. Tím se stala průjezdnou. Na uzavření byla použita roleta. Se zmíněnou stříkačkou byly asi problémy, lze to vysledovat z rozpisů, kdo a kdy zapůjčí koně na odtažení stříkačky na místo požáru. Okolním obcím bylo dáno na vědomí, že v případě požáru v jejich katastru si musí poslat koně pro stříkačku. Člen tehdejšího výboru Petr Kotal navrhoval v roce 1926 zakoupení automobilové stříkačky, nebo agregátu na dvou kolech s odstředivým čerpadlem a spalovacím motorem (STRATÍLEK). Tyto na svou dobu moderní stříkačky se začínaly vyrábět. Stávající stříkačku navrhl prodat do Netřebic, kde se v té době uvažovalo o založení hasičského sboru. Rovněž se objevila zpráva, že ve středu obce je nedostatek vody a bylo navrženo zřízení jímky a hydrantu u dolní kašny. V roce 1936 se objevil návrh na zakoupení vhodného podvozku od auta, na který by se namontovala kombinovaná stříkačka. Autorem návrhu byl Petr Kotal a Josef Doucha. K uskutečnění návrhu nedošlo, a sbor za stříkačku stále dlužil 21.848 Kč. Dluh byl splacen roku 1942. Po obsazení „Sudet“ v roce 1938 byla do Velešína předána dvoukolová motorová stříkačka a šestimístný automobil „Praga“. Tato výzbroj byla majetkem českého hasičského sboru z Č.Krumlova a byla ve Velešíně uložena po celou dobu II. světové války. Osvobození naší vlasti od nacistické okupace vytvořilo všechny předpoklady pro nový rozmach hasičské práce. Po šestileté okupaci se znovu začala rozvíjet činnost hasičského sboru po všech stránkách. Už 31. května 1945 se konala první členská schůze, na které byla projednána nejnutnější opatření a určeno datum valné hromady na den 29. června. Na valné hromadě byl zvolen starostou Petr Kotal, velitelem Karel Hujsl a další funkcionáři. Snahou nového vedení bylo získat požární automobil. To se nakonec podařilo a do Velešína byl získán automobil „Hudson“. V roce 1955 byl nahrazen Fordem a ten nahradila Tatra 805. V roce 1947 se konala slavnost k 70. výročí SDH, kde byla svěcena stříkačka, ale nepodařilo se vypátrat, jaká. Rovněž se v záznamech o stavbě kulturního domu ve Velešíně objevuje zmínka o umístění hasičské klubovny do budovy. V roce 1949 byla darována motorová stříkačka a 800 m hadic tehdejší továrnou „Jikov“ hasičskému sboru ve Velešíně. Další slavnost 6. září 1953 byla spojena s předáním nové motorové stříkačky „DS 16“. V roce 1954 byla rozebrána a dána do šrotu stará kombinovaná stříkačka z roku 1924, podvozek byl darován místnímu JZD. V roce 1957 byla ve Velešíně poprvé konána 30. června okresní soutěž požárních družstev a byla spojena s oslavou 80 let trvání sboru. V témže roce byl do Velešína předán jeden z prvních hasičských automobilů – Tatra 805, vybavený přenosnou motorovou stříkačkou PS 8 a další výbavou. Tento automobil byl ve Velešíně do roku 1982, kdy byl předán do Rožmitálu na Šumavě.
Zásahová jednotka zasahovala u dvou požárů, jednoho čerpání vody a tří technických pomocí. |
||
Autor: Milan Vlažný st. |